Souborem se snažím ironicky reflektovat můj názor na dnešní vztahy mezi partnery, ale i společností obecně.  Dámy s potřebou být dokonalou partnerkou, tvořivou ženuškou a zároveň žádoucí samicí, a muži, páni tvorstva a stvořitelé nastupujících generací – snaha o souhru, věčný boj o soulad a porozumění, přitom však odtažitost individualit, neochota se plně otevřít a trvalá přítomnost neviditelné bariéry.

An ironic reflection of today´s relationship between partners and also among society in general. Women have to be perfect wifes, creative creatures and also desirable femme fatale. Men, masters of creation and kings of beings. An endless effort for harmony, understanding and the detachment of individuality, unwillingness to fully open up and permanent presence of an invisible barrier on the other hand.